Doby, kdy „uklízečka“ byla jedním z nejdůležitějších zaměstnanců v organizaci, už jsou naštěstí pryč. Práce v úklidu byla podprůměrně placená a kvalitní pracovníci se špatně hledali. Z toho pramenila jejich jistota, že zejména v podmínkách plánovaného hospodářství nemohou být vyměněni. Arogantní chování některých pracovníků úklidu bylo častým základem zábavných příběhů z dob dávno minulých. O potyčce s nestandardně se chovající uklízečkou je ovšem lépe vyprávět, než takovouto situaci zažívat. 

V době smluvních vztahů došlo kromě rychlého postupu v rozvoji technologií úklidu také k pomalejší, ale výrazné změně v chování zaměstnanců úklidových firem. Uklízečka, případně uklízeč, dnes pracují podle přesně stanovených postupů. 

Při komunikaci se zaměstnanci zadavatele úklidových prací zachovávají pracovníci úklidu pravidla slušného chování. Složitější situace, nebo případné konflikty řeší technik úklidu přidělený k uklízenému objektu, případně přímo vedení úklidové firmy. 

Přesto komunikační schopnosti, vzhled a chování každého uklízejícího bývají důležitým faktorem při hodnoceních spokojenosti s provedeným úklidem. Kvalitně provedený úklid by měl být dnes samozřejmostí. Chování zaměstnanců je to, co často odlišuje úspěšnou úklidovou fimu od ostatních, méně úspěšných úklidových firem.